Dnes je 6. února 2012
Svátek má Vanda
Mateřská škola
bude v době jarních prázdnin 13.-17.2.2012 uzavřena ...+ další info dále
Divadlo pro 1.-5.třídu
V pondělí 6.2.2012 Ostrava " Sněhurka a 7 trpaslíků".

Klasifikační řád

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

č.j.: 702 /2008

Obecná ustanovení

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků"). Klasifikační řád vychází z vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky

Obsah

  • 1.Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
  • 2.Způsob získávání podkladů pro hodnocení
  • 3.Hodnocení chování
  • 4.Hodnocení prospěchu
  • 5.Slovního hodnocení
  • 6.Sebehodnocení
  • 7.Výstupní hodnocení
  • 8.Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
  • 9.Opravné zkoušky
  • 10. Komisionální přezkoušení
  • 11. Pokyny k vedení žákovských knížek

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, studenti, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.

Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.

Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

2. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména

  • neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
  • žáci nemusí dopisovat do sešitů kompletní látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací
  • účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě je přípustné pouze jako příprava nebo doplněk pro vlastní výklad vyučujícího
  • před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva
  • prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

3. Hodnocení chování

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

  • napomenutí třídního učitele
  • důtku třídního učitele
  • důtku ředitele školy

Některé příklady pro použití napomenutí a důtek jsou zmiňovány ve školního řádu.

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Klasifikace chování

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel školního řádu včetně dodržování provozního řádu školy během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k udělení opatření k posílení kázně se přistupuje tak, aby co nejlépe splnila požadavek výchovného působení. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

  • Stupeň 1 (velmi dobré) - žák uvědoměle dodržuje školní řád a ustanovení . Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
  • Stupeň 2 (uspokojivé) - chování žáka je v rozporu s pravidly školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
  • Stupeň 3 (neuspokojivé) - chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo takových provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy

4. Hodnocení prospěchu

Obecná doporučení

 

Dítě potřebuje k budování sebedůvěry a sebeúcty pozitivní ocenění a povzbuzení, které by mělo být konkrétní. Pravidelně oceňujte ty projevy, schopnosti a dovednosti dítěte, které jsou žádoucí. Buďte konkrétní. V hodnocení vyjádřete, co přesně udělalo dítě dobře. Oceňujte i malý pokrok a případné přibližování k cíli, vnímejte a oceňujte i drobné změny v chování. Oceňujte snahu a úsilí, nejen celkový výsledek. Oslovujte děti jmény.

 

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.

Východiskem pro stanovení hodnotících stupňů je kvalita výsledků vzdělávání, jež zahrnuje:

  • úplnost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů)
  • kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti
  • kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů
  • kvalita práce s informacemi - dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace
  • osvojení dovednosti účinně spolupracovat
  • píle žáka, snaha a jeho přístup ke vzdělávání
  • samostatnost, tvořivost a originalita myšlení
  • kvalita komunikačních dovedností - přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
  • osvojení účinných metod samostatného studia - umět se učit.

Stupeň 1 (výborný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá přesně, chápe jejich souvztažnost. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. Bez problémů vykonává vzdělávací činnosti. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je samostatný, pilný, prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je zřetelná originalita a tvořivost. Přesně a výstižně se dokáže ústně i písemně vyjadřovat. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho vzdělávání jsou kvalitní, mohou mít pouze menší nedostatky. Ty dovede využívat ke zlepšení. Je schopen sebekontroly. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Dokáže samostatně studovat vhodné texty - učit se.

Stupeň 2 (chvalitebný) Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti žák zvládá v podstatě přesně, chápe jejich vzájemné vztahy. Samostatně a tvořivě, popřípadě s menší pomocí učitele, uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. K výkonu vzdělávacích činností někdy žádá drobnou pomoc učitele. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je zpravidla samostatný, pilný, většinou prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. V jeho projevu je často zřejmá originalita a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Kvalita vzdělávání je bez podstatných nedostatků. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Dokáže se učit s malou dopomocí.

Stupeň 3 (dobrý) V získaných znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák mezery. Vyžaduje pomoc při řešení úkolů, kde uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti. Při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. K výkonu vzdělávacích činností žádá pomoc učitele. Má problémy si zorganizovat vlastní práci, je méně samostatný, pilný, někdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Jeho projev je často ovlivněn okolím nebo podnětem učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. V kvalitě vzdělávání se projevují častější nedostatky. V kvalitě vzdělávání se projevů častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, nejen při jejich získávání a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc.

Stupeň 4 (dostatečný) V úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných znalostí má žák závažné mezery. Ve vzdělávacích činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. Osvojené znalosti a dovednosti uplatňuje se závažnými chybami. Jedině s pomocí učitele je schopen zorganizovat vlastní práci. Je nesamostatný, málokdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Napodobuje ostatní, často i chybně, není tvořivý. Jeho ústní a písemný projev není výstižný, má vážné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků vzdělávání se projevují nedostatky. Některé závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má závažné problémy, často informace nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních, nebo je při ní pasivní.

Stupeň 5 (nedostatečný) Ve znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák zásadní mezery. Má velmi podstatné nedostatky v dovednosti vykonávat požadované vzdělávací činnosti. Zpravidla neprokazuje píli, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá. Znalosti a dovednosti nedokáže uplatňovat, případně se při jejich aplikaci vyskytují velmi závažné chyby. Není samostatný v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede pracovat s informacemi, a to ani při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes pomoc a podporu. Nedovede se samostatně učit.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

  • prospěl(a) s vyznamenáním
  • prospěl(a)
  • neprospěl(a)

Žák je hodnocen stupněm

  • prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré
  • prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením
  • neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

  • pracoval(a) úspěšně
  • pracoval(a)

Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

5. Slovní hodnocení

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. O slovní hodnocení žáka si může požádat zákonný zástupce na základě odborného doporučení ze školského poradenského zařízení (PPP, SPC, SVP).
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
Slovní hodnocení uplatňujeme průběžně (ústně, písemně - učitel zapíše do notýsku komentář k práci, představením konkrétní práce dětí) nebo jako hodnocení závěrečné na vysvědčení.
Slovní hodnocení by mělo mít podobu obsahové analýzy žákova výkonu a mělo by obsahovat:

  • Popis výsledků vzdělávání žáka stanovené školním vzdělávacím programem, chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou tak
  • Hodnocení kvality dílčích výkonů, které byly předmětem školního hodnocení (úspěchy i nedostatky žáka) a to v jejich vývoji
  • Popis postoje žáků, jejich úsilí a snahu.
  • Hodnotí vlastní učební činnosti žáka, jeho píli a přístup ke vzdělávání a zmíní i souvislosti, které ovlivňují žákův výkon, a naznačí další rozvoj žáka
  • Pravděpodobné příčiny dosaženého stavu
  • Doporučení, jak dosáhnout zlepšení a jak zvládnout přetrvávající nedostatky

Při použití slovního hodnocení se uvádí charakteristiky těchto oblastí:

  • a. ovládnutí učiva předepsaného osnovami
  • § ovládá bezpečně
  • § ovládá
  • § podstatně ovládá
  • § ovládá se značnými mezerami
  • § neovládá
  • b.úroveň myšlení
  • § pohotové bystré, dobře chápe souvislosti
  • § uvažuje celkem samostatně
  • § menší samostatnost v myšlení
  • § nesamostatnost v myšlení
  • § odpovídá nesprávně i na návodné otázky
  • c. úroveň vyjadřování
  • § výstižné, poměrně přesné
  • § celkem výstižné
  • § nedostatečně přesné
  • § vyjadřuje se s obtížemi
  • § nesprávné i na návodné otázky
  • d.úroveň aplikací vědomostí
  • § spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
  • § dovede užívat vědomostí a dovedností, dopouští se drobných chyb
  • § s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby
  • § i s pomocí učitele těžko užívá své vědomosti a dovednosti
  • § nedokáže ani s pomocí učitele užívat vědomostí a dovedností
  • e. píle a zájem o učení
  • § aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
  • § učí se svědomitě
  • § k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
  • § malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
  • § pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

6. Sebehodnocení žáků

Funkce sebehodnocení

Sebehodnocení je prostředkem, jak navodit či posílit u žáků pocit spoluzodpovědnosti za výsledky vzdělávacího procesu, je pro žáky možností, jak porozumět souvislosti mezi vzdělávacími cíli školy, vlastní aktivitou, motivací, ochotou pracovat a zodpovídat za svou práci.

Zvýšení zodpovědnosti za vlastní práci a náhled na ni má výrazný motivační efekt - podporuje aktivitu žáků. Spolu s hodnocením učitele ( které má často i formu zpětnovazebné informace ) pomáhá žákům hledat vnitřní zdroje pro dosahování lepších výsledků v kvalitě i kvantitě. Přirozenou snahou každého žáka je být úspěšný, potřebuje však najít s pomocí dospělých účinný způsob, jak toho dosáhnout.

Je-li žák veden k tomu, aby objektivně hodnotil svou práci, přenáší tuto nabytou dovednost do dalších oblastí života. Je schopen hodnotit objektivně sám sebe ( i v jiných oblastech), druhé lidi, utvářet si názor na okolní svět.

Prostřednictvím sebehodnocení jsou rozvíjeny i všechny klíčové kompetence.

Sebeúcta - vědomí vlastní hodnoty a schopnosti zvládat životní úkoly- je výrazným činitelem úspěchu či neúspěch v jakékoliv lidské činnosti. Hlavními zdroji tohoto prožitku jsou:

  • potvrzení našich kladných vlastností a schopností druhými, pro nás důležitými lidmi(autoritami)
  • uznání ze strany vrstevníků
  • vlastní zkušenosti zvládání úspěchu, překonání překážek

Z pocitu vlastní kompetence pak vychází orientace žáků na zvládání požadavků. Takto orientovaní jedinci jsou zvídaví, samostatní a aktivní, chtějí se učit, jsou motivovaní ke zvládání překážek vlastními silami.

V procesu zvládání sebehodnocení je role učitele od počátku velmi důležitá. Schopnost hodnotit sám sebe není dětem dána, získávají ji postupně za pomoci učitele. První zkušenosti s hodnocením vlastní práce mají formu zpětné vazby od učitelů a jsou pro dítě jediným zdrojem informací o vlastní práci a výkonech. Zároveň jsou příležitostí vstoupit do osobního vztahu s učitelem, vydělit se ze skupiny ostatních, zaměřit pozornost na sebe. Posilující vliv na vzájemný vztah má i vědomí společného úkolu - žák a učitel jako účastníci vzdělávacího procesu spolu uzavírají dohodu o cíli své práce a společně vyhodnocují její plnění.

Metody a formy sebehodnocení

Konkrétní metody a formy sebehodnocení používá učitel dle vlastního uvážení tak, aby respektovaly věk a úroveň schopností žáků. Jejich použití se řídí některými obecnými zásadami:

Sebehodnocení je využíváno průběžně, jako jednorázová akce ztrácí smysl a nepřináší žádoucí efekt

Je pouze jednou z forem hodnocení. Doplňuje a rozšiřuje ostatní formy hodnocení učitelem a klasifikaci

Týká jednak k samotného výsledku práce ( podařilo x nepodařilo se mi...), ale především procesu, kterým si žák prošel (v průběhu práce jsem využil...,přemýšlel...,vyhledal..., ptal se..., bylo pro mě těžké..., soustředil jsem se..., bránilo mi..., potřeboval bych ...). Právě tyto informace jsou pro něj i pro učitele těmi nejdůležitějšími.

Sebehodnocení se vždy vztahuje k určitému předem dohodnutému či stanovenému úkolu nebo úseku práce. Ten se odvíjí od cíle, který si žák s učitelem dohodli. Váže se na plánování.( např. zvládnutí týdenního plánu, vypracování projektu, seminární práce, domácího úkolu, zvládnutí určitého úseku učiva)

Sebehodnocení je vhodné provádět i písemnou formou ( nejlépe do předem připravených hodnotících listů různých forem). Pak je možno s těmito materiály dále pracovat a využívat je (sledování osobního vývoje žáka, prezentace jeho výsledků např.rodičům, představení žáka novému učiteli apod.).

Příklady metod sebehodnocení žáků

  • Diskuse mezi učitelem a žákem.
    Má formu společné diskuse, dialogu. Učitel se chce dozvědět, jak žák pracuje na svém úkolu, a žák dostává potřebnou zpětnou vazbu na svou práci.
  • Hodnotící listy. Jsou v nich stanovena kriteria, která žák hodnotí. Mohou využívat např. i bodování, škálování apod. Jejich podoba a rozsah se přizpůsobují věku dítěte.
  • Dotazníky. Použité otázky mohou být uzavřené (odpověď ano-ne) nebo otevřené (např. co bylo pro tebe nejzajímavější, co ti dalo nejvíc práce...) Dotazníky může učitel využít i jednorázově, jako zpětnou vazbu pro sebe (např. po vyzkoušení nové formy práce se žáky-skupinové, projektové apod.)
  • Portfolio. Je uspořádaný soubor prací žáka, který poskytuje informace o průběhu a výsledcích učitele. Jsou v něm obsaženy i informace o vývoji a pokrocích. Součástí portfolia může být např. vypracovaná a učitelem ohodnocená písemná práce, vlastní sebehodnocení, hodnocení učitelů, výtvarná díla, slohové práce apod. Portfolio je pracovní pomůckou, ale i jakousi vizitkou žáka, může jej provázet i po několik let školní docházky. Pro vedení portfolia je nutná pomoc.
  • Další metody. Např. sebehodnotící dopisy, deníky, písemné reflexe, kresby, školní zpráva apod.

Využití sebehodnocení

Proces a výsledky sebehodnocení jsou pro učitele cenným materiálem k poznání žáka. Mohou se stát pomůckou při pedagogické diagnostice žáka.

Vzhledem k tomu, že sebehodnocení poskytuje průběžné informace o vývoji žáka, mohou být tyto materiály cenné i pro ostatní učitele( při změně vyučujícího, přechodu žáka na II stupeň). Z tohoto důvodu se písemné sebehodnocení se souhlasem žáka uchovává a stává se součástí jeho osobní dokumentace. Na konci školní docházky mohou být tyto materiály jedním z podkladů při vypracování závěrečného hodnocení žáka.

Se souhlasem žáka se s výsledky sebehodnocení seznamují i rodiče (konzultace, hovorové hodiny apod.). Přínosem je, pokud i rodiče mohou doplnit vlastní hodnocení práce svého dítěte, např.při domácí přípravě. Je to pro ně příležitost, jak aktivně vstupovat do kontaktu se školou a vyjadřovat se k práci svého dítěte i učitelů.

7. Výstupní hodnocení

Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Dále na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. V případě podání přihlášky s talentovou zkouškou je vydáno výstupní hodnocení do 30.10.

Obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené úrovni vzdělání v rámci Rámcového vzdělávacího programu (RVP), možnosti žáka a jeho nadání, předpoklady pro další vzdělání a uplatnění, chování v průběhu povinné školní docházky a další významné skutečnosti.

Výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

  • a. možnostech žáka a jeho nadání,
  • b.předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,
  • c. chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
  • d.dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

Výstupní hodnocení vypracovává příslušní třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. K jeho vytvoření využívá následující tabulku.

Míra osvojení potřebných strategií k učení a schopnost práce s informacemi

Dokáže se samostatně učit a pracovat s informacemi - vyhledávat je, třídit a začleňovat do širších souvislostí.
Dokáže si dobře zorganizovat svoji práci.
Dokáže se celkem samostatně učit.
Potřebuje drobnou pomoc s tříděním nebo interpretací informací.
Má drobné problémy s uplatňováním získaných informací.
Dokáže si zorganizovat svoji práci.
Se samostatným učením má někdy problémy.
Vyžaduje instrukce, kde má hledat informace, jak je utřídit a interpretovat.
Má problémy si zorganizovat vlastní práci.
Se samostatným učením má značné problémy.
Vyhledávat a zpracovávat informace dokáže jen pod vedením učitele.
Svou práci je schopen organizovat pouze pod vedením a na základně konkrétních instrukcí.
I přes poskytovanou pomoc se nedokáže samostatně učit.
Nedokáže vyhledávat a zpracovávat potřebné informace.

Motivace ke vzdělávání

Má zájem o získávání nových znalostí a dovedností i nad rámec běžného kurikula. Aktivně se na jejich získávání podílí.
Většinou prokazuje snahu a zájem o vzdělávací aktivity.
K práci potřebuje podněty, ale reaguje na ně výběrově.
Dobře pracuje v rámci úkolů vyplývajících z běžného kurikula.
Málokdy prokazuje snahu a píli.
Má malý zájem o vzdělávací aktivity.
Motivace ke vzdělávání zcela chybí.
Nejeví zájem o informace a dovednosti v rámci běžného kurikula.
Nedostatečná píle, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá.
Nereaguje na podněty.

Tvořivé myšlení a schopnost řešit problémy

Je samostatný, tvořivý, pohotový, dobře chápe souvislosti, při řešení úloh je originální a pohotový.
Je schopný samostatně vymyslet postup řešení úkolu a jeho další alternativy.
Nepotřebuje konkrétní instrukce.
V jeho projevu je často zřetelná originalita a tvořivost.
Dokáže samostatně postupovat při řešení úloh, nepotřebuje podrobné instrukce, jak postupovat.
Někdy se mu daří nalézat i alternativní způsoby řešení.
Vyžaduje pomoc při řešení úkolů, kde se uplatňují osvojené znalosti a dovednosti.
Jeho myšlení je málo tvořivé a není originální.
Při řešení úkolů napodobuje ostatní, nepřichází s vlastním nápadem, jak postupovat.
Je málo pohotový.
Napodobuje ostatní, často i chybně, při plnění úkolů není tvořivý.
Ulpívá na jediném způsobu řešení úkolu.
Nesamostatný, těžkopádný, při řešení úloh bezradný.
Nechápe souvislosti.
Úlohy dokáže řešit pouze na základě konkrétních instrukcí.
Není invenční.

Dovednost spolupracovat

Dokáže plnohodnotně spolupracovat.
Je aktivní, do jednotlivých aktivit sám vnáší nové podněty a nápady.
Při spolupráci vyžaduje drobnou podporu nebo pomoc, ale většinou se aktivně zapojuje.
Při spolupráci vyžaduje podporu nebo pomoc.
Částečně se dokáže aktivně zapojovat.
Při spolupráci je závislý na výrazné podpoře nebo pomoci.
Při spolupráci je pasivní.
I přes výraznou podporu a pomoc nedokáže nebo odmítá spolupracovat s ostatními.

Schopnost sebehodnocení a dovednost uplatňovat své schopnosti a možnosti

Dokáže nahlížet diferencovaně a kriticky na své pracovní postupy a výsledky práce, zamýšlet se nad nimi a hodnotit je.
Dovede zachytit své chyby, rozpoznat jejich závažnost a opravit je.
Případné nedostatky dokáže využívat ke svému zlepšení.
Většinou dovede zachytit své chyby, rozpoznat jejich závažnost a opravit je.
Dokáže zhodnotit vlastní pracovní postup.
Případné nedostatky dokáže využívat ke svému zlepšení.
Potřebuje dopomoc učitele, aby byl schopen rozpoznat vlastní chyby, jejich příčiny a opravit je.
Má problém zhodnotit vlastní pracovní postup.
Potřebuje instruovat, aby využil nedostatků ke zlepšení.
Je schopen rozpoznat své chyby pouze s pomocí učitele.
Je-li instruován jak, dokáže minulých nedostatků využít ke svému zlepšení.
Nedokáže zachytit vlastní chyby ani s pomocí učitele.
Není navyklý zpětně kontrolovat svou práci.
Nedokáže využít minulých nedostatků ke svému zlepšení.

Kvalita komunikačních dovedností

Vyjadřuje se výstižně a souvisle.
Dobře zvládá ústní i písemné vyjadřování.
Jeho formulace jsou přesné a výstižné.
Vyjadřuje se celkem výstižně a souvisle.
Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.
Má dobrou slovní zásobu.
Vyjadřuje se ne vždy přesně a souvisle.
Někdy nesrozumitelně formuluje své myšlenky.
Má průměrnou slovní zásobu.
Vyjadřuje se se značnými obtížemi, většinou nesouvisle.
Má podprůměrnou slovní zásobu.
Má problémy se srozumitelně vyjádřit, nebo se vyjadřuje pouze kusým způsobem.
Nedokáže formulovat myšlenku.
Má nedostatečnou slovní zásobu.

Chování v průběhu školní docházky

V průběhu školní docházky dodržoval ustanovení školního řádu.
Choval se taktně, slušně a zdvořile, k ostatním byl ohleduplný a respektoval je.
V průběhu školní docházky mu byla udělena pochvala třídního učitele nebo ředitele školy.
V průběhu školní docházky dodržoval ustanovení školního řádu.
V průběhu školní docházky se občas dopouštěl drobných přestupků proti školnímu řádu a slušnému chování.
Nebylo nutno přistoupit k žádným kázeňským opatřením.
Opakovaně se v průběhu školní docházky dopustil závažných přestupků proti školníku řádu nebo pravidlům chování.
Bylo nutno přistoupit ke kázeňským opatřením.

8. Opravné zkoušky

Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel/ka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

V odůvodněných případech může Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole.

 

9. Komisionální přezkoušení

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

  • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
  • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
  • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

10. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

Hodnocení nadaných žáků vychází z individuálních předpokladů žáka. Žáka lze hodnotit na základě žádosti rodičů během vzdělávání slovně.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

11. Pokyny k vedení žákovských knížek

Žákovská knížka je majetkem školy. Je prostředkem oficiální komunikace mezi školou a zákonnými zástupci a podle toho s ní bude nakládáno.

V případě, že žák ztratí žákovskou knížku, ohlásí toto neprodleně třídnímu učiteli. Jeho prostřednictvím si zakoupí duplikát (tento tak bude i označen), požádá učitele o doplnění základní klasifikace.

Žákovská knížka musí mít:

  • vyplněný titulní list s razítkem školy a všemi ostatními údaji
  • parafované omluvenky
  • správně uvedené jméno a titul učitelů jednotlivých předmětů
  • kontrola třídním učitelem v průběhu září
  • známky píší zásadně učitelé, nikoliv žáci, u každé známky musí být datum, učivo (může psát žák) a podpis učitele
  • do konce října musí být žák hodnocen v každém předmětu
  • chybná známka může být opravena pouze škrtnutím a znovu parafována
  • zodpovídá každý vyučující a jednou za měsíc kontroluje třídní učitel

Projednáno v pedagogické radě dne 1.9.2008

Projednáno Školskou radou dne